Převody anglosaských jednotek na metrickou soustavu

 

Při přebíjení nábojů, měření rychlosti střel a přepočtu na výkonový faktor se setkáváme s problémem převodu jednotek a jejich používáním. Vzhledem k tomu, že základy přebíjení a sportovní střelby k nám v převážné většině pronikají z amerického kontinentu, jsou téměř veškeré použitelné tabulky vedeny v anglosaských měrných jednotkách.

Seznamme se tedy s nimi a naučme se je používat.

Délkové jednotky a jejich převod na metrickou soustavu:

1 inch = 25,4 mm

1 foot = 0,348 m (mn.č. feet, zkratka - ft)

1 yard = 0,9144 m

1 foot = 12 inch

1 yard = 3 feet = 36 inch

Hmotnostní jednotky a jejich převod :

1 grain = 0,06479 g ( 1 g = 15,4324 gr )

tyto váhové jednotky – tedy grainy (gr) jsou používány téměř výhradně pro udávání prachových navážek popř. hmotností střel. Je tedy nutné je respektovat, navážce v gramech (g) asi nikdo neporozumí. Problém je to pouze zdánlivý, protože mechanické váhy pro přebíjení střeliva jsou cejchovány přímo v grainech a váhy elektronické mají běžně možnost volby z cca 10ti jednotek vč. grainů.

Tovární střelivo S&B používá na originálním balení nábojů pro údaj váhy střel značení v obou jednotkách.

 

 

 _________________________________________________________________________________________________

Dále se můžeme v laboračních tabulkách setkat s údaji úsťových tlaků udávaných v [psi] = [pound-weight per inch]. Tabulky Nobel-Sport (Vectan) obsahují dokonce údaje v různých jednotkách hmotnosti i tlaků (netřeba se zdržovat s případným přepočtem). Každopádně je výhodné držet se zavedených anglosaských jednotek, předejdeme pak problémům při případných konzultacích na mezinárodní internetové úrovni.

Pro přepočet jakýchkoliv měrných jednotek doporučuju tento odkaz :

http://www.prevod.cz

 

 

 

Měření výkonového faktoru střeliva / rychlosti střely

Výkonovým faktorem střeliva rozumějme schopnost střely předat určitou energii (měříme energii v bezprostřední vzdálenosti za ústím zbraně, měřit dopadovou energii je poněkud složitější – šťouraly odkazuju na odbornější literaturu než je tato.) Tedy energii střely vyjadřuje tzv. výkonový faktor , který vypočteme z hmotnosti střely (kterou známe) a její rychlosti (kterou změříme).

Výkonový faktor pak vypočteme podle vzorce :

 

Hmotnost střely (gr) x rychlost střely (ft/s)

Výkonový faktor = --------------------------------------------------------------

1000

 

Rychlost střely změříme na měřících hradlech (nazývají se bůhvíproč “chrono” – snad proto, že měří čas průletu střely na stanovené dráze).

Tím jsem nastínil vlastní princip měření – hradla jsou v podstatě dvě fotobuňky od sebe vzdálené většinou 2ft (je to v podstatě jedno, jen ta vzdálenost musí být definovaná). Vyhodnocovací elektronika ukáže potom rychlost střely ve ft/s. Takto jednoduchá hradla se dají pořídit v řádu pár tisíc Kč, jistě není větší problém je i vyrobit.

Exkluzivnější hradla obsahují minipočítač s tiskárnou, na kterém lze po zadání hmotnosti střely zobrazit, popř. i vytisknout přímo hodnoty výkonového faktoru. Dále počítač umožňuje výpočet průměrného faktoru např. z pěti měření a pochopitelně zobrazení i tisk naměřených rychlostí ve ft/s.

K čemu to je dobré ??? Pro přebíječe to je neocenitelný pomocník, který poskytuje informace o vlastnostech a kvalitě vyráběného střeliva. Z odchylek rychlostí lze usuzovat na vyrovnanou kvalitu (popř. i nekvalitu při odchylkách velkých). Velký vliv na kvalitu má přesnost prachové navážky a v neposlední řadě i rozptyl hmotností střel. Při pečlivém vedení vlastních tabulek lze pak získat databázi údajů, které mohou sloužit pro různé odhady prachových navážek, popř. pro volbu typu a hmotnosti střel pro různé střelecké disciplíny.

Tím se dostáváme k praktickému použití hradel. Nejrozšířenější je jejich použití pro stanovení výkonového faktoru pro systém hodnocení v disciplínách IPSC. Tam se rozlišuje tzv. MINOR faktor (minimálně 125 ) a MAJOR faktor (minimálně 170). Dále pak můžeme ladit různé terčové laborace (vděčné je to především u revolverů, kde nejsme omezeni samonabíjecí funkcí zbraně), kde s výhodou při těžké střele dosáhneme podzvukových rychlostí. Taková podzvuková munice je velmi příjemná - vývin rány je podstatně klidnější a je pozorovatelné i zvýšení přesnosti (pochopitelně žádná kouzla se nekonají, ale přece).