Textové pole: Proč vlastně přebíjet náboje???
Odpověď je jednoduchá – za stejný objem peněz si více zastřílíme !!

O co vlastně jde ?

 

Přebíjení nábojů je výroba ostré munice z použitých nábojnic – takto se to dá stručně nazvat. Úspěšnou výrobu musíme však postavit na kvalitním základě, aby se také stala výrobou bezpečnou.

To je také věc, kterou musíme mít stále na paměti – náboj , který vyrobíme musí být bezpečný – a to za všech okolností. 

Stále se vedou spory o kvalitě (resp. nekvalitě)  popř. bezpečnosti (tzn. nebezpečnosti) přebíjeného střeliva. Tyto dva mýty lze vyvrátit pouze precizní prací , která  musí už sama o sobě respektovat bezpečnostní pravidla a  na jejímž konci je kvalitní a bezpečný náboj, který si nezadá s nábojem továrně vyrobeným a který ho co do přesnosti ve většině případů dokonce předčí. Toho docílíme pouze výběrem kvalitních komponetů zpracovaných na kvalitním zařízení.

Teprve pak můžeme říci, že produkujeme dobré střelivo za dobrou cenu. Ano – to jsem dosud nezmínil. Přes počáteční , poměrně nemalé investice do zařízení k přebíjení střeliva, bude mít tato činnost velice pozitivní vliv na konečnou cenu námi vyrobeného náboje. Obecně platí, že čím je továrně vyrobený náboj dražší, tím více se vyplatí jeho přebíjení. Ale už u relativně levných nábojů jako např. 9 mm Luger lze bez problémů dosáhnout 50% úspory. U nábojů dražších (např. .45 ACP) je úspora mnohem větší – až 70%, tzn. že jsme s výrobní cenou někde u 30% ceny náboje továrního.

No nestojí to za to ?????

 

 

Jak začít

 

V první řadě si musíme ujasnit několik věcí:

- kolik a jakých nábojů chci přebíjet (např. za měsíc)

- jestli chci přebíjet jednu  nebo více ráží

- jaké jsou mé finanční možnosti

 

Největší chybou začínajícího přebíječe je chtít za každou cenu ušetřit – a to i na samotném zařízení. To se může v mnoha případech vymstít několika způsoby. Jednak v touze pořídit “to” za co nejnižší cenu můžeme nakoupit nekvalitní zařízení, které nás záhy “opustí” a my budeme nuceni investovat do opravy nebo nákupu nových dílů popř. do úplně jiného stroje, jednak, a to je hodně časté, pořídíme zařízení, jehož kapacita nám záhy nebude stačit.

Proto je nanejvýš moudré pořídit rovnou zařízení, které svou kapacitou zdánlivě převyšuje naše prvotní potřeby, nebo se dá postupně dovybavit směrem ke zvýšení výkonnosti.  Vše pochopitelně v rozumných mezích, asi nemá smysl pořizovat profesionálně vybavené lisy za X tisíc když střílím 300 nábojů měsíčně. Ale pokud investuji např. do poloautomatu Dillon či Hornady v relaci kolem 20 tis. , tak toho určitě v budoucnu nebudu litovat.

 

Tak a teď jsem se dotknul několika názvů a cen. Nechci , aby to bylo v této fázi příliš zavádějící. Postupujme proto systematicky. Začnu popisem komponent potřebných k výrobě náboje a pak přejdeme k popisu vlastních zařízení k výrobě munice.

 

Pokračování zde